Tyto staré stránky se od 1.5.2010 neaktualizují. Přejděte na nové stránky.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
 | DOMŮ | FAKULTA | STUDIUM | ÚŘEDNÍ DESKA | KONTAKT |
LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI
Fakulta  - Studijní a zkušební řád

Akademický senát Lékařské fakulty v Plzni se podle §27 odst. 1 písm.b) a
§33 odst.2 písm.b) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v souladu se Studijním a zkušebním řádem
Univerzity Karlovy v Praze usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Lékařské fakulty
v Plzni.

A.

Studium v bakalářském a magisterském studijním programu.

Část I.

Základní ustanovení

Čl. 1

Úvodní ustanovení

  1. Tento studijní a zkušební řád upravuje pravidla studia, práva a povinnosti studentů Lékařské fakulty v Plzni (dále jen “fakulta”), jakož i řízení v prvním stupni na fakultě ve věci rozhodování o těchto právech a povinnostech.
  2. Tento studijní a zkušební řád je závazný pro všechny studenty, bez ohledu na jejich státní příslušnost, studující na fakultě ve studijních programech uskutečňovaných v českém jazyce i v cizích jazycích, jakož i pro všechny studenty jiných fakult, případně jiných vysokých škol po dobu jejich studia na fakultě.
Čl. 2

Vysokoškolské vzdělání

  1. Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Seznam akreditovaných studijních programů uskutečňovaných fakultou je uveden v příloze č. 3 Statutu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen “univerzita”).
  2. Studijní programy uskutečňované fakultou jsou:
    1. bakalářský
    2. magisterský
    3. doktorský
    formou studia prezenční, distanční nebo kombinovanou.
    Přestup mezi obory v rámci bakalářského nebo magisterského programu je možný.
  3. Standardní doba studia je v bakalářském studijním programu tři roky.
  4. Standardní doba studia v magisterském studijním programu stomatologie je pět a půl roku, v magisterském studijním programu všeobecné lékařství je šest let.
  5. Maximální doba studia včetně všech přerušení a opakování úseků studia je v  bakalářském studijním programu šest let, v magisterském studijním programu stomatologie deset a půl roku a v magisterském programu všeobecné lékařství jedenáct let.
Část II.

Studijní program

Čl. 3

Studijní plán

  1. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a prováděn studijními plány, které stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky a způsob ověřování výsledků studia. Studijní plán nelze v průběhu daného úseku studia měnit. Úsekem studia je ročník.
  2. Studijním plánem se rozumí jmenovitý výčet všech studijních předmětů uspořádaný podle ročníků a členěný podle semestrů. U každého předmětu je stanoven rozsah vyučovacích hodin a počet kreditů, formy výuky daného předmětu, způsob ukončení výuky a jméno vyučujícího, který je za výuku předmětu jako celku zodpovědný.
  3. Studijní plán rovněž stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obor povinné, povinně volitelné (výběrové), volitelné nebo doporučené. Studijní plány a tento studijní a zkušební řád umožňují, aby si student mohl vypracovat svůj osobní studijní plán, podle něhož si při zápisu zaznamená studijní předměty do výkazu o studiu.
Čl. 4

Individuální studijní plán

  1. Studentovi lze na základě jeho písemné žádosti povolit individuální studijní plán. O individuálním studijním plánu rozhoduje děkan nebo pověřený proděkan na základě vyjádření všech zainteresovaných vedoucích studijních oborů (předmětů). Při studiu podle individuálního studijního plánu se upravují především:
    1. délka doby studia; tzn., že požadavky uvedené ve studijním programu pro daný ročník lze absolvovat za dobu kratší než dva semestry nebo za dobu delší, nejvýše však za dobu dvou let,
    2. organizace povinné části studia.
  2. Individuálním plánem studia nesmí být dotčen rozsah povinných a zapsaných volitelných předmětů, které může student absolvovat pouze ve škole nebo zdravotnickém zařízení.
  3. Individuální studijní plán se studentovi povoluje zejména z těchto důvodů: zdravotní situace studenta, gravidita a péče o dítě, sociální situace studenta, souběžné studium na jiné fakultě v ČR, souběžné studium v zahraničí, schválený přestup na jiný obor studia, prokázání mimořádného talentu apod. Schválený individuální studijní plán je pro studenta závazný. Ze závažných důvodů může student požádat o jeho změnu.
  4. Práva a povinnosti studenta, který studuje podle individuálního studijního programu, zůstávají nedotčeny. Otázky stipendií pro tyto případy upravuje stipendijní řád fakulty.
Čl. 5

Sylabus studijního předmětu

Sylabus vymezuje obsahovou náplň daného předmětu s uvedením hlavních výukových cílů a hlavních požadavků, které musí student splnit pro úspěšné ukončení. Sylabus zpracuje ve spolupráci s učiteli daného studijního oboru vyučující, jenž zodpovídá za výuku daného předmětu. Sylabus může být konzultován se zástupci studentů, učiteli jiných oborů, jiných lékařských fakult i s odborníky z praxe. Děkan fakulty si v odůvodněných případech může vyžádat sylabus příslušného oboru k posouzení. Vedoucí učitel daného studijního oboru (předmětu) ve spolupráci se studijním oddělením zveřejňuje zkrácenou verzi sylabu.


Část III.

Organizace studia

Čl. 6

Členění studia

  1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr a prázdniny. Začátky semestrů a prázdnin stanoví rektor. Semestr obsahuje výukovou část, zkouškové období, část pro konání praxí a kursů. Předepisuje-li to studijní plán, probíhá povinná výuka i v období letních prázdnin.
  2. Studium je členěno do ročníků. Jeden ročník absolvuje student zpravidla za jeden akademický rok. Pokud se vyskytnou mimořádné důvody, může student absolvovat ročník za delší nebo kratší období formou individuálního studijního plánu. Podrobnosti specifikuje čl. 4 tohoto studijního a zkušebního řádu.
  3. Začátek a konec výuky a zkušebního období v jednotlivých ročnících a oborech stanoví v souladu se studijním a zkušebním řádem a po projednání s rektorem, děkan fakulty.
  4. Část studia v některých studijních programech může být organizována blokovým způsobem výuky.
  5. Délku vyučovací hodiny stanoví děkan. Umožňuje-li to povaha výuky, může vyučující po dohodě se studenty přestávky mezi hodinami zkrátit nebo vypustit. V klinické blokové výuce určuje dobu pobytu na pracovišti vyučující.
  6. Studenti jsou na začátku výuky rozděleni studijním oddělením do studijních skupin. Studijní skupinu při jednání s akademickými funkcionáři a vedoucími studijních oborů (předmětů) může zastupovat její zástupce, zvolený studenty alespoň na dobu jednoho semestru. Volby si organizují studenti sami, jde o čestnou funkci, z níž neplynou žádné výhody.
Čl. 7

Formy výuky

  1. Při prezenční formě studia se studijní plán vytvořený v rámci studijního programu realizuje prostřednictvím výukových forem k nimž patří přednášky, semináře, praktická cvičení, kurzy, odborné praxe, konzultace a další formy výuky, které se konají podle pravidelného, zpravidla týdenního rozvrhu.
  2. Při distanční formě studia studijní program předpokládá, že studium probíhá multimediální formou výuky a učitelé jsou během studia trvale nebo převážně odděleni od studentů.
  3. Při kombinované formě studia studijní plán předpokládá, že studium probíhá formou, ve které se uplatňují výukové formy prezenčního i distančního studia.
Čl. 8

Formy kontroly studia

  1. Kontrola studia se na fakultě uskutečňuje jako průběžná, která se organizuje v průběhu studia studijního úseku nebo jako závěrečné hodnocení na konci semestru nebo studijního úseku.
  2. Způsob průběžné kontroly výuky určuje vyučující podle cílů výuky a předem definovaných studijních požadavků. Studijní požadavky zveřejňuje vedoucí studijního předmětu v sylabech na začátku každého semestru.
  3. Na průběžnou kontrolu navazuje závěrečné hodnocení studenta formou zápočtu, zkoušky nebo státní zkoušky. Výuka každého studijního předmětu nebo jeho části je na konci každého semestru ukončena jedním z těchto druhů závěrečného hodnocení: zápočtem nebo zápočtem a zkouškou. Zápočet a zkouška jsou považovány za studijní povinnosti, jejich splněním získá student i příslušný počet kreditů.
Část IV.

Průběh studia

Čl. 9

Přijetí ke studiu

Přijímání ke studiu upravuje čl. 22 statutu fakulty.
Čl. 10

Zápis

  1. Uchazeč, který byl přijat ke studiu, se stává studentem univerzity dnem zápisu. Při zápisu do prvního ročníku vydá fakulta studentovi výkaz o studiu a průkaz studenta.
  2. Zápisem nabývá student práv a povinností zaručených zákonem (§ 62 zákona o vysokých školách).
  3. Zápis do příslušného ročníku se koná v termínech stanovených děkanem a potvrzení o zápisu vyznačí pracovníci studijního oddělení fakulty studentovi do výkazu o studiu. Ze závažných důvodů lze provést zápis v zastoupení osobou studentem písemně pověřenou.
  4. Termíny zápisů musí být v dostatečném předstihu zveřejněny na úřední desce fakulty. Pokud se student v termínu nezapíše do příslušného úseku studia, zveřejní fakulta na úřední desce výzvu k zápisu v náhradním termínu, nejpozději však deset dnů před tímto termínem. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu, je mu studium ukončeno podle Čl. 17 odst. 2 písm. a).
  5. Každý student si zapisuje do výkazu o studiu předměty pro daný ročník povinné, v ročnících, kde to předepisuje studijní plán, i předměty volitelné. Výuka předmětů, které si do výkazu zapsal, se pro něj stává povinnou. Zapsané volitelné předměty lze měnit pouze ze závažných důvodů (zdravotních, osobních apod.), které posoudí děkan nebo jím pověřený proděkan.
  6. Má-li student povolen individuální studijní plán, zapisuje si do výkazu o studiu předměty v souladu s tímto plánem.
  7. Student je povinen splnit všechny studijní povinnosti do termínu zápisu. Zápisy se konají tak, aby byly ukončeny vždy týden před zahájením výuky v zimním semestru. Při nesplnění studijních povinností může student požádat děkana o povolení opakovat ročník. Neučiní-li tak, nebo nevyhoví-li děkan této žádosti, je studentovi studium ukončeno (čl.17 odst. 2)
Čl. 11

Přerušení studia

  1. Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno.
  2. Děkan může studentovi přerušit studium, a to buď na základě písemné žádosti studenta, nebo z vlastního podnětu v případě, že studentu, který o přerušení prokazatelně nemůže požádat sám, hrozí újma.
  3. Pokud student o přerušení požádá poté, co prokázal splnění povinností v daném semestru a předtím, než se zapsal do dalšího úseku studia, a nebylo-li se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan této žádosti vyhoví; takto lze studium přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Ustanovení odstavce 7 tím není dotčeno.
  4. Dnem přerušení studia student pozbývá postavení studenta podle zákona o vysokých školách a lhůty pro vykonání studijních povinností se nemohou zahájit ani pokračovat. Po přerušení studia rozhodne děkan v případě potřeby o zařazení studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu podle kterého student studoval, stanoví děkan v souladu se studijním a zkušebním řádem fakulty a příslušným studijním programem, které studijní povinnosti musí student splnit a lhůty pro jejich splnění; v této souvislosti může též studentu stanovit povinnost vykonat v dané lhůtě rozdílové zkoušky.
  5. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Student se zapisuje do odpovídajícího studijního úseku, ve kterém studium přerušil a je povinen splnit požadavky výukového plánu pro daný studijní úsek mimo těch studijních povinností předepsaných studijním plánem, které splnil před přerušením studia. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může děkan na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení, pokud studijní plán umožňuje zařadit studenta do odpovídajícího úseku studia. Pokud se student v daném termínu nezapíše, postupuje se jako v čl. 10 odst. 4.
  6. Studium lze přerušit nejdříve po ukončení prvního úseku studia. Výjimku je možné učinit z velmi závažných, zejména zdravotních důvodů.
  7. Nejdelší celková doba přerušení (§ 54 odst. 1 zákona o vysokých školách) je taková nejdelší doba, která spolu se skutečnou dobou studia nepřesáhne maximální dobu studia. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu bez započítání doby, ve které studium bylo přerušeno.
Čl. 12

Opakování ročníku, vyloučení ze studia

  1. Student, který nesplní všechny studijní podmínky předepsané studijním plánem pro postup do vyššího ročníku do určeného termínu zápisu, má právo písemně požádat děkana o opakování ročníku a to nejpozději v den řádného zápisu. Zmeškání této lhůty může děkan v odůvodněných případech prominout. Pokud je celkový studijní průměr studenta od začátku studia vyšší než 3,00 nebo pokud student nemá splněny více než dvě povinnosti, povoluje se opakování ročníku zcela výjimečně. Studijní průměr se vypočítává jako průměr všech známek všech zkušebních termínů.
  2. Student může během studia opakovat nejvýše dva ročníky. Opakování jednoho ročníku dvakrát po sobě se nepovoluje. Pokud není studentovi povoleno opakování ročníku, je mu ukončeno studium podle čl.17 odst. 2 písm. b).
  3. Při opakování ročníku musí student získat všechny zápočty předepsané studijním plánem pro daný ročník pokud mu nebyla z daného předmětu uznána zkouška. Může požádat vedoucího učitele oboru (předmětu) o uznání zápočtu získaného při prvním absolvování opakovaného ročníku. Toto ustanovení se netýká předmětu, jenž je příčinou opakování ročníku. V opakovaném ročníku se uznávají všechny zkoušky vykonané při jeho prvním absolvování.
  4. Při opakování ročníku může student požádat o přesunutí maximálně jednoho zkouškového a jednoho zápočtového předmětu z ročníku následujícího. Kredity získané za přesunutý předmět si student zapisuje do vyššího ročníku. Přesunutí předmětů povoluje na žádost studenta pověřený proděkan.
Čl. 13

Hodnocení, zápočty, zkoušky

  1. Je-li ve studijním plánu předepsáno závěrečné hodnocení "zápočet a zkouška", musí student získat zápočet nejpozději v den konání zkoušky a to před jejím zahájením. Nesloží-li zápočet, nemůže být ke zkoušce připuštěn.
  2. Zápočet uděluje studentovi učitel po splnění příslušných studijních požadavků stanovených studijním plánem. Zápočet uděluje učitel, který prováděl praktickou výuku nebo učitel, který byl vedoucím studijního předmětu pověřen. Vyučující zapíše do výkazu o studiu “započteno”, připojí datum a podpis.
  3. Zkouškou se ukončuje výuka jednoho studijního předmětu nebo části rozsáhlého předmětu. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti. Základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny s dostatečným předstihem před zahájením zkouškového období. Zkoušejícím je zpravidla docent nebo profesor oboru, výjimečně jiný učitel pověřený děkanem fakulty.
  4. Student má právo požádat děkana o zkoušení před komisí a i v dalších zvláštních případech určených děkanem může probíhat zkouška komisionálně. Komisionální zkoušení je povinné u všech druhých opravných zkoušek. Složení komise určuje děkan.
  5. Podle způsobu provedení může být zkouška: a) ústní b) písemná c) praktická d) kombinovaná. Forma zkoušky je stanovena po domluvě s vedoucími studijních předmětů se souhlasem děkana.
  6. Výsledek zkoušky se klasifikuje jedinou známkou podle stupnice: výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), neprospěl/a (4). Při klasifikaci se přihlíží k výsledkům všech částí zkoušky.
  7. Výsledek úspěšně vykonané zkoušky zapíše zkoušející do studentova výkazu o studiu. Výsledek je zapsán vždy slovně, k výsledku se připojuje datum zkoušky a podpis zkoušejícího. Známka "neprospěl/a" se do výkazu nezapisuje a zkoušející zapíše pouze datum. Výsledek zkoušky, včetně známky "neprospěl/a", zkoušející oznamuje předepsaným způsobem na studijní oddělení. Student nemá právo známku nepřijmout. Student má právo odstoupit bez udání důvodu od zkoušky na kterou byl přihlášen, a to nejpozději před začátkem zkoušky (před přidělením otázek) aniž by mu propadl termín a má právo využít všech termínů, které mu zaručuje tento studijní a zkušební řád.
  8. Odstoupí-li v průběhu zkoušky, je klasifikován známkou "neprospěl/a".
  9. Student, který se z vážných důvodů nedostavil ke zkoušce a řádně se omluví, může si se zkoušejícím dohodnout nový termín konání zkoušky. Má právo využít všech dalších termínů, které mu zaručuje studijní řád. Řádnou omluvou se rozumí omluva zkoušejícímu z vážných, zejména zdravotních důvodů, nejpozději do 10 dnů po určeném termínu zkoušky
  10. Zkoušku lze konat nejvýše třikrát. Rozlišuje se řádná zkouška, první opravná zkouška a druhá opravná zkouška. Týká se i studentů, kteří ročník opakují.
  11. Při povolování zkoušek a stanovení jejich termínů je nutné přihlížet k termínu určujícímu konec zkouškového období nebo akademického roku. Termíny zkoušek, ve kterých lze skládat řádnou zkoušku, musí spadat do zkouškového období.
  12. Vedoucí učitel předmětu musí vypsat počet zkušebních termínů během zkouškového období přiměřený počtu studentů, avšak nejméně tři (Studijní a zkušební řád univerzity, čl. 6). Vedoucí učitel předmětu určí maximální počet studentů, kteří se mohou na daný termín přihlásit. Termíny musí být vypsány nejpozději ke dni začátku zkouškového období.
  13. Zkoušky probíhají převážně ve zkouškovém období. Zkoušející může podle svého uvážení vypsat termíny zkoušek i v době výuky. V takovém případě zkouška ani příprava na ni není omluvou nepřítomnosti na povinné výuce. Termíny mohou být vypisovány po dohodě se studenty i během prázdnin.
Čl. 14

Kreditní systém

  1. Student musí získat počet kreditů potřebných pro postup do dalšího ročníku. Kredity získá absolvováním povinných předmětů (předepsaných pro daný ročník) a volitelných předmětů. Student zapisuje volitelné předměty nabízené pro ročník, do kterého se zapisuje, ev. volitelné předměty z ročníků předcházejících.
  2. Magisterské studium je pro účely kreditního systému rozděleno do 4 etap:
    I. etapa 1. ročník student získá 60 kreditů za povinné předměty
    II. etapa 2. a 3. ročník student získá 100 kreditů za povinné předměty
    20 kreditů za předměty volitelné
    III. etapa 4. a 5. ročník   student získá 100 kreditů za povinné předměty
    20 kreditů za předměty volitelné
    IV. etapa   6. ročník student získá 60 kreditů za povinné předměty
  3. Kredity za volitelné předměty, které student nezíská ve 2. ročníku, respektive 4. ročníku studia lze přesunout do 3., respekt. 5. ročníku tak, aby v rámci etapy splnil minimálně 20 kreditů. Získání předepsaného počtu kreditů je studijní povinností nezbytnou pro způsobilost studenta postoupit do dalšího ročníku vyšší kreditní etapy.
  4. Podmínkou pro absolvování magisterského studia je získání 320 povinných a 40 volitelných kreditů.
  5. Pro bakalářské studium zapisuje student v jednotlivých ročnících předměty povinné a předměty volitelné podle nabídky. U prezenčního bakalářského studia získá student za předměty povinné 170 kreditů, za volitelné (ve druhém ročníku studia) 10 kreditů.
Čl. 15

Státní rigorózní a závěrečná zkouška

  1. Státní rigorózní nebo státní závěrečná zkouška (dále jen"státní zkouška") se koná před zkušební komisí, která se skládá z předsedy a nejméně dalších tří odborníků ve zkoušené části.
  2. Státní zkouška se může skládat z více částí. Pro každou část státní zkoušky lze zřídit více zkušebních komisí. Průběh a vyhlášení výsledků státní zkoušky nebo její části jsou veřejné.
  3. Předsedu zkušební komise a její členy jmenuje a odvolává děkan na návrh vedoucího příslušného předmětu z profesorů nebo docentů a dalších odborníků a po schválení vědeckou radou fakulty. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") (§ 53 odst. 3 zákona o vysokých školách).
  4. Části státní zkoušky, včetně povinně volitelných, jsou dány studijním programem a konají se v termínech daných studijním plánem po splnění předepsaných povinností. O zveřejnění otázek (nebo okruhů otázek) rozhoduje předseda komise na začátku akademického roku.
  5. Státní zkoušku nebo její část lze konat za přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise.
  6. Komise poskytne studentovi přiměřený čas k přípravě odpovědi na zadané otázky.
  7. O konání státní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepíše předseda nebo v zastoupení pověřený člen komise a všichni přítomní členové komise.
  8. Skládá-li se státní zkouška z více částí, stanoví komise výslednou klasifikaci s přihlédnutím k průměru klasifikace jednotlivých částí s tím, že klasifikace "neprospěl/a" je stanovena právě tehdy, je-li alespoň jedna část klasifikována "neprospěl/a".
  9. Klasifikaci státní zkoušky nebo její části rozhoduje komise na neveřejném zasedání v den jejího konání. Ke klasifikaci se používají známky "výborně", "velmi dobře" a "dobře", při průměru 1,5, 2,5 nebo 3,5 dosaženém klasifikací jednotlivých členů zkušební komise rozhoduje o známce předseda komise.
  10. Státní zkoušku nebo její část nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět a ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.
  11. Řádný a dva opravné termíny konání státní zkoušky nebo její části stanoví děkan. Každý tento termín se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce. Pokud student neprospěl při prvním opakování části státní zkoušky, může mu děkan povolit druhé opakování nejdříve po pěti měsících ode dne prvního opakování.
  12. Studentovi, který se nedostavil v určeném termínu ke státní zkoušce (její části) nebo k jejímu opakování a jehož neúčast byla řádně omluvena, určí děkan náhradní termín pro konání zkoušky a oznámí jej studentovi. Řádnou omluvou se rozumí omluva předsedovi komise s uvedením vážných, zejména zdravotních důvodů. Omluva musí být přesvědčivě doložena a to nejpozději do deseti dnů po určeném termínu státní zkoušky. Stejně se postupuje i v případě určení opravného termínu.
  13. Státní zkoušku nebo její část musí student absolvovat nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konat státní zkoušku nebo její část. Splněním předpokladů se rozumí splnění poslední studijní povinnosti povinné pro připuštění k dané části státní zkoušky. Nedostaví-li se student v této době ke státní zkoušce nebo její části, posuzuje se tato skutečnost tak, že nastal případ uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. b).
  14. Studenti absolvují s vyznamenáním v případě, že po celou dobu studia byli u zkoušek klasifikováni pouze "výborně" a "velmi dobře", neměli žádnou opravnou zkoušku, dosáhli průměrného prospěchu do l,5 včetně, žádnou část státní zkoušky nevykonali v opravném termínu a ve všech částech státní zkoušky byli hodnoceni "výborně". Pokud byli z jednoho předmětu hodnoceni u zkoušky známkou "dobře", může děkan na žádost studenta povolit opakování zkoušky.
Čl. 16

Řádné ukončení studia

  1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část (§ 55 zákona o vysokých školách).
  2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu, popř. studijního oboru, vydá při promoci univerzita a vysvědčení o státní zkoušce. Nedostaví-li se absolvent k promoci, vydá mu univerzita vysokoškolský diplom způsobem stanoveným rektorem. Absolvent na základě své žádosti obdrží dodatek k diplomu; dodatkem k diplomu je zpravidla potvrzení o složených zkouškách a jejich klasifikaci.
  3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem).
  4. Absolventům studia v magisterských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem).
Čl. 17

Jiné ukončení studia

  1. Studium se dále ukončuje:
    1. zanecháním studia; dnem ukončení studia je den, kdy bylo fakultě doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia,
    2. nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu fakulty; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci,
    3. odnětím akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva,
    4. zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu,
    5. vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.
    Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) se vydává poté, co předmětná skutečnost nastala.
  2. Za nesplnění požadavků podle odstavce 1 písm. b) se považuje:
    1. nedostavení se k zápisu ani v náhradním termínu, nesplnění studijních povinností za daný ročník do konce příslušného akademického roku, pokud nebylo studentovi povoleno opakování ročníku či přerušení studia,
    2. překročení maximální doby studia (čl. 2 odst. 5),
    3. neabsolvování státní zkoušky nebo její části do dvou let, kdy student splnil předpoklady, aby tuto zkoušku nebo její část mohl konat (čl. 15 odst. 13),
    4. nesplnění povinností individuálního studijního plánu (čl. 4 odst. 3, 4).
  3. V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) je povinností univerzity zajistit studentovi možnost pokračovat ve studiu stejného nebo podobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.
  4. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odstavci 1, vydá děkan na jeho žádost výpis o splněných studijních povinnostech, kde se současně uvede, jak dlouho student studoval, a že student studium řádně neukončil.
Část V.

Uznávání studijních povinností

Čl. 18

Děkan může na základě písemné žádosti studenta uznat splnění studijních povinností v případě, že student během posledních 10 let splnil obdobnou studijní povinnost na fakultě univerzity nebo na jiné vysoké škole v ČR nebo v zahraničí.
Část VI.

Práva a povinnosti studentů, řízení v prvním stupni

Čl. 19

Práva a povinnosti studentů

  1. Práva a povinnosti studenta stanoví § 62 a § 63 zákona o vysokých školách, statut univerzity a statut fakulty.
  2. Zahraniční studenti mají stejná práva a povinnosti pokud nestanoví příslušné předpisy jinak.
Čl. 20

Zahájení řízení v prvním stupni

  1. Řízení o přerušení studia zahajované z vlastního podnětu děkana podle §11 odst.1., řízení ve věci vyloučení ze studia podle § 67 a řízení ve věci předepsání rozdílových zkoušek podle § 68 odst.3 písm.d) zákona o vysokých školách je zahájeno dnem, kdy bylo studentovi doručeno oznámení o zahájení příslušného řízení.
  2. Řízení o nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu čl. 17 odst. 1 písm. b) a podle § 68 odst. 3 písm. f) zákona o vysokých školách je zahájeno až dnem vydání rozhodnutí.
  3. Řízení ve věcech, které nejsou uvedeny v odstavci 1 a 2, se zahajuje dnem, kdy student písemně podal příslušnou žádost na studijní oddělení fakulty. Tato žádost musí obsahovat údaje, které jsou potřebné pro vydání rozhodnutí.
  4. V případě potřeby vyzve děkan studenta, aby žádost doplnil nebo podal potřebná vysvětlení. K těmto úkonům stanoví přiměřenou lhůtu.
Čl. 21

Rozhodnutí děkana

  1. Rozhodnutí vydá děkan ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení; do této lhůty se nezapočítává doba, kdy běžela lhůta podle čl. 21 odst. 4.
  2. Rozhodnutí ve věcech:
    1. povolení opakovat ročník,
    2. povolení přerušit studium,
    3. uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek,
    4. nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
    5. vyloučení ze studia podle § 67 zákona o vysokých školách
    musí být vyhotoveno písemně a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a doručeno do vlastních rukou.
  3. Nejde-li o rozhodnutí podle odstavce 2, obdrží student informaci o vyřízení žádosti v úředních hodinách na studijním oddělení; sdělení této informace se vyznačí do dokumentace vedené o studentovi.
  4. Student může ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí děkana podle odstavce 2 požádat o přezkoumání rozhodnutí. Podrobnosti stanoví čl. 16 studijního a zkušebního řádu univerzity.
B.

STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU

ČÁST I.

OBECNÁ USTANOVENÍ

Čl. 22

Fakulta uskutečňuje doktorský studijní program ve smyslu ustanovení § 47 zákona o vysokých školách.
Čl. 23
Cílem doktorského studijního programu je prohloubení teoretických základů ve zvoleném studijním oboru, osvojení si metod vědecké práce a předložení původních vědeckých výsledků.
ČÁST II.

FORMY DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU A JEHO ORGANIZACE

Čl. 24

  1. Náplň a organizaci studia v doktorském studijním programu (dále jen "doktorské studium") zajišťují oborové rady (dále jen "OR"). Předsedu a členy OR jmenuje a odvolává na návrh děkana podaný po projednání ve vědecké radě (dále jen "VR") rektor. Oborové rady jsou nejméně tříčlenné. Členem OR je zpravidla vedoucí školícího pracoviště nebo jím pověřený pracovník tohoto pracoviště.
  2. Obsah a úroveň doktorského studia sleduje VR, která má právo navrhovat děkanovi změny ve složení OR včetně návrhu na odvolání celé OR v případě závažných výhrad k její činnosti.
  3. Děkan nebo proděkan pro vědu a vzdělání svolává zpravidla 1 x za semestr všechny předsedy OR ke konzultacím a hodnocení průběhu doktorského studia.
  4. Na finančním, organizačním a personálním zabezpečení doktorského studia se mohou podílet partnerská pracoviště Akademie věd, jiných výzkumných ústavů a škol včetně zahraničních. Spoluúčast těchto pracovišť a forma musí být vždy předmětem dvoustranných dohod mezi fakultou a partnerským pracovištěm.
  5. Student doktorského studia (dále jen doktorand) se zaměřuje na řešení konkrétního výzkumného úkolu, který je v souladu s výzkumným zaměřením pracoviště. Téma musí být schváleno vedoucím školícího pracoviště a OR. Výsledky řešení daného tématu zpracovává doktorand ve formě disertační práce, kterou předloží svému školiteli. Disertační práci předloží školitel se svým posudkem OR příslušného oboru.
Čl. 25

Formy doktorského studia

Forma doktorského studia může být prezenční, distanční nebo kombinovaná.
Čl. 26

Přijímací řízení do doktorského studia

  1. V oznámení o přijímacím řízení (čl. 5 odst. 1 Řádu přijímacího řízení univerzity) se uvádí též:
    1. studijní programy popř. studijní obory ve kterých se budou v daném roce přijímat uchazeči
    2. podmínky stanovené pro přijetí do doktorského studia podle jednotlivých oborů
    3. doklady, které musí uchazeč předložit
    4. místo, kde se mají uchazeči přihlásit a kde jsou k dispozici bližší informace, obsah přijímací zkoušky, témata disertačních prací, údaje o školitelích a školících pracovištích
  2. Návrh na zaměření témat prací pro jednotlivé obory doktorského studia, údaje o školitelích a školících pracovištích, obsah přijímacích zkoušek a návrh na složení přijímacích komisí oznámí předsedové OR děkanovi nejpozději 1 měsíc před termínem podávání přihlášek. Uvedené materiály předloží děkan VR k projednání.
  3. O přijetí do doktorského studia se mohou ucházet jen absolventi s  řádně ukončeným studiem v magisterském studijním programu.
  4. V žádosti o přijetí uchazeč uvede obor, případně jméno školitele u kterého by chtěl pracovat a připojí tyto doklady:
    • doklad o úspěšném zakončení magisterského studia (úředně ověřená kopie diplomu)
    • stručný životopis s podrobnými údaji o dosavadním studiu a odborné praxi
    • seznam odborných přednášek a publikovaných vědeckých prací
  5. Přijímací komise
    1. Přijímací komise (dále jen "komise") pro jednotlivé obory doktorského studia je zpravidla složena z členů OR a je nejméně tříčlenná.
    2. Předsedou komise je zpravidla vedoucí školícího pracoviště nebo jiný jím určený pracovník. Dalšími členy jsou školitel a další odborníci podle návrhu OR.
  6. Přijímací zkouška
    1. Uchazeč koná přijímací zkoušku před komisí zpravidla na školícím pracovišti. Konkrétní obsah zkoušky stanoví OR. Při zkoušce má uchazeč prokázat odborné schopnosti pro doktorské studium.
    2. Komise vyhotoví zápis o výsledku přijímací zkoušky, který předá nejpozději do tří dnů po jejím vykonání předseda komise prostřednictvím oddělení pro vědu a vzdělání děkanovi. Vykoná-li přijímací zkoušku úspěšně více uchazečů, komise určí jejich pořadí pro daný obor.
    3. Děkan shromáždí výsledky přijímacích zkoušek od všech komisí, spolu s předsedy OR návrhy posoudí a rozhodne o přijetí uchazečů do doktorského studia v jednotlivých oborech.
Čl. 27

Studium cizinců

Studium cizinců je založeno na smlouvě; tito studenti hradí poplatek podle statutu čl. 32
Čl. 28

Zápis

Začátkem všech forem doktorského studia je den zápisu, který se koná v termínech stanovených děkanem.
Čl. 29

Školitel

  1. Doktorand je veden po dobu doktorského studia školitelem, který je navrhován OR z řad předních odborníků daného oboru doktorského studia a jmenován děkanem.
  2. Jmenování je podmíněno písemným souhlasem školitele tuto funkci vykonávat. Vedení doktorandů školitelem je součástí náplně jeho práce na pracovišti.
  3. Školitel odpovídá za průběh vědecké výchovy doktoranda:
    1. sestavuje za účasti doktoranda jeho individuální studijní plán
    2. vede jeho odbornou přípravu
    3. navrhuje v dohodě s doktorandem výzkumné téma, které bude předmětem disertační práce, a vede doktoranda při práci na zvoleném tématu
    4. vypracovává pro OR výroční hodnotící zprávu o průběhu studia doktoranda.
  4. Školitel navrhuje děkanovi fakulty způsoby věcného i finančního zabezpečení práce doktoranda v souladu s platnými právními předpisy.
Čl. 30

Oborové rady

  1. oborové rady příslušných oborů doktorského studia stanoví obsah studia a zajišťují jeho průběh zejména tím, že:
    1. navrhují školitele
    2. navrhují složení přijímací komise
    3. stanoví konkrétní obsah přijímacích zkoušek
    4. projednávají studijní plány
    5. schvalují a uveřejňují seznamy přednášek pro doktorandy
    6. stanovují počet a obsah průběžných zkoušek
    7. projednávají a schvalují výroční zprávy školitelů
    8. v souladu se studijním programem určují obsah státní doktorské zkoušky
    9. jmenují členy zkušební komise pro průběžné zkoušky a navrhují členy komise pro státní doktorskou zkoušku
    10. navrhují předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce
    11. projednávají návrh školícího pracoviště na zrušení doktorského studia
  2. VR je povinna jednou za rok projednat a zhodnotit činnost OR ustavených na fakultě.
ČÁST III.

PRŮBĚH DOKTORSKÉHO STUDIA

Čl. 31

Práva a povinnosti doktoranda

  1. Doktorand je povinen plnit svědomitě ve stanovených termínech všechny úkoly dané studijním plánem, konat předepsané zkoušky a pracovat na disertační práci.
  2. Neplní-li doktorand své povinnosti dané studijním plánem, a to i po písemném napomenutí vedoucího OR, může mu být ukončeno doktorské studium podle čl. 44.
Čl. 32

Studijní plán doktoranda

  1. Obsah doktorského studia je určen individuálním studijním plánem doktoranda, který na návrh školitele, po projednání s vedoucím školícího pracoviště, schvaluje OR. Při sestavování studijního plánu je nutné dodržovat obecně závazná kritéria pro doktorské studium, která stanoví VR. Schválený studijní plán je závazný pro všechny osoby a organizace zúčastněné na doktorském studiu. Jeho změnu je nutno projednat stejným způsobem jako jeho schválení.
  2. Studijní plán doktoranda, sestavený školitelem nejpozději do dne zápisu, obsahuje:
    1. seznam předmětů, ze kterých doktorand skládá zkoušky zpravidla v průběhu 1. a 2. ročníku studia. Výuka těchto předmětů se uskutečňuje formou kurzů, přednášek, seminářů a individuálních konzultací a dále metodickým vedením
    2. rozvrh výuky a průběžných zkoušek
    3. název disertační práce s uvedením cíle a hlavních metodických postupů včetně návrhu postupu řešení zadaného úkolu na školícím pracovišti
    4. obsah i rozsah státní doktorské zkoušky
    5. plán studijních pobytů v ČR a případně v zahraničí.
  3. Studijní plán doktoranda se zapisuje do výkazu o doktorském studiu (indexu), který doktorand obdrží při zápisu. Studijní plán je rovněž uložen na oddělení vědy a vzdělání.
Čl. 33

Hodnocení průběhu doktorského studia

  1. Na závěr akademického roku vypracuje školitel o průběhu studia doktoranda výroční hodnotící zprávu, která je rozhodující pro pokračování v doktorském studiu a pro případnou úpravu studijního plánu. Zprávu projednává a schvaluje OR a předá proděkanovi pro vědu a vzdělání.
  2. V případě kladného výročního hodnocení (čl. 8 odst. 3 písm. a) ) se doktorand zapisuje do dalšího ročníku doktorského studia na oddělení pro vědu a vzdělání. Termíny zápisu do jednotlivých ročníků doktorského studia stanoví děkan.
  3. OR může na základě výročního hodnocení nebo na základě žádosti doktoranda navrhnout změnu školitele. Změnu schvaluje děkan.
Čl. 34

Průběžné zkoušky doktorského studia

  1. Průběžné zkoušky lze konat v libovolném pořadí ve lhůtách stanovených studijním plánem doktoranda.
  2. Průběžné zkoušky vykoná doktorand na fakultě. Jsou ústní nebo písemné a jejich rozsah i obsah určuje příslušná OR.
  3. Průběžnou zkoušku může nahradit prezentace výsledků práce doktorandem na celostátním sjezdu anebo na sjezdu s mezinárodní účastí.
  4. Průběžné zkoušky jsou veřejné, řídí je předseda zkušební komise, v jeho nepřítomnosti jím pověřený člen zkušební komise.
  5. Platnost vykonaných průběžných zkoušek je omezena na 7 roků.
Čl. 35

Státní doktorská zkouška

  1. Státní doktorskou zkoušku (dále jen "státní zkouška") vykoná doktorand v termínu stanoveném studijním plánem z širšího vědního základu příslušného oboru doktorského studia, popř. též z jednotlivých částí jiných oborů, před zkušební komisí. Průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné. Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci, schválení příslušnou vědeckou radou. Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Při státní zkoušce se ověřuje, zda si doktorand osvojil vědomosti potřebné k práci na výzkumných úkolech, zda je schopen syntézy poznatků z příbuzných oblastí vědy a jejich praktického využití a zda má znalosti obecně metodologických postupů v příslušném oboru doktorského studia. Obsah státní zkoušky stanoví v souladu se studijním programem příslušná OR.
  2. Státní zkouška je ústní a doktorand ji vykoná na fakultě.
  3. Průběh státní zkoušky řídí předseda zkušební komise, v jeho nepřítomnosti jím pověřený člen zkušební komise.
Čl. 36

Zkušební komise pro průběžné a státní doktorské zkoušky

  1. Předsedu a členy zkušební komise jmenuje děkan na návrh OR z řad odborníků příslušného nebo příbuzného oboru doktorského studia. Alespoň dva členové této komise musí být vysokoškolskými profesory, docenty nebo doktory věd. Jedním z členů zkušební komise je i školitel, který nemá hlasovací právo, nestanoví-li děkan jinak.
  2. Zkušební komise pro státní zkoušky jsou nejméně pětičlenné, zkušební komise pro průběžné zkoušky jsou nejméně tříčlenné. Musí mít vždy lichý počet členů.
Čl. 37

Jednání zkušební komise

  1. Zkušební komise jedná o výsledku zkoušek v neveřejném zasedání a usnáší se většinou hlasů přítomných členů. Prospěch, dosažený při zkoušce, se vyjádří dvěma stupni: ”prospěl/a a neprospěl/a”. Známka ”neprospěl/a” se do výkazu doktorského studia (indexu) nezapisuje. K úspěšnému složení státní zkoušky je zapotřebí nadpoloviční většiny kladných hlasů.
  2. O výsledku státní zkoušky se sepíše zápis na předepsaném tiskopise, který podepíše předseda a všichni přítomní členové zkušební komise. Oddělení vědy a vzdělání pak vydá doktorandu potvrzení o výsledku zkoušky.
  3. Zápis o výsledku státní zkoušky, včetně klasifikace, předloží předseda zkušební komise prostřednictvím oddělení vědy a vzdělání děkanovi do 10-ti dnů ode dne konání zkoušky.
  4. Nemůže-li se doktorand dostavit v určeném termínu ke zkoušce, je povinen se předem omluvit předsedovi zkušební komise, který v případě, že uzná důvody omluvy, určí náhradní termín. Odstoupení od zkoušky po jejím zahájení má za následek hodnocení stupněm “neprospěl/a”.
Čl. 38

Opakování zkoušky

Zkoušky, včetně státní, může doktorand opakovat jen jednou, a to nejdříve po třech měsících ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.
Čl. 39

Disertační práce

  1. Doktorand se zaměřuje na řešení konkrétního výzkumného tématu, které je v souladu s výzkumným zaměřením pracoviště. Zaměření doktoranda musí být schváleno OR a vedoucím školícího pracoviště, který zodpovídá za kvalitu zvoleného tématu. Výsledky, získané při řešení daného tématu, zpracuje doktorand ve formě disertační práce, kterou odevzdá svému školiteli a ten disertační práci s vypracovaným posudkem předloží OR příslušného oboru.
  2. Rozsah a formu disertačních prací stanoví OR s přihlédnutím k požadavkům jednotlivých vědních oborů. Disertační práce ověřují nejen předpoklady k samostatné tvořivé vědecké práci, ale musí přinášet nové vědecké poznatky.
  3. Disertační práce a její náležitosti:
    1. disertační práce musí být předložena k obhajobě v jazyce českém, slovenském nebo anglickém
    2. disertační práce se člení na tyto části:
      • přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce a přehled odborné literatury
      • cíl disertační práce
      • zvolené metody zpracování
      • výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků
      • závěry
      • seznam použité literatury a jiných pramenů, z nichž doktorand vycházel nebo na něž reagoval
    3. Disertační práce musí mít tyto formální náležitosti: titulní list (s uvedením autora, názvu, překladu názvu do angličtiny, místa vydání, roku vydání, názvu pracoviště, kde byla obhájena) a písemný souhlas autora s půjčováním jeho práce. Kontrolu formálních náležitostí provádí oddělení pro vědu a vzdělání. Disertační práce musí být vytištěna nebo jiným způsobem rozmnožena a svázána. Počet výtisků, které je nutno předložit k obhajobě, určí OR. S disertační prací předloží doktorand autoreferát v počtu 25 ks.
    4. Doktorand předloží separáty tří sdělení, které se týkají jeho disertační práce. Publikace musí být otištěny v periodiku, které schválí oborová rada nebo odeslány a přijaty do tisku.
    5. Jako disertační práci lze předložit též tématicky jednotný komentovaný soubor publikovaných vědeckých prací, jestliže takový soubor osvědčuje způsobilost k tvůrčí vědecké práci.
    6. Předkládá-li doktorand k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce jíž je spoluautorem, musí být v disertační práci vyznačeny části, které doktorand zpracoval jako autor. Zároveň musí připojit prohlášení spoluautorů, v němž oni potvrdí autorství doktoranda u označených částí a zhodnotí jeho podíl na celkovém zpracování.
    7. Učební texty, skripta, slovníky a jiné pedagogické pomůcky nelze předložit k obhajobě.
Čl. 40

Obhajoba disertační práce

  1. Doktorské studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí činnosti.
  2. Komise pro obhajoby disertačních prací:
    1. Je navrhována příslušnou OR a schvalována VR. Na návrh OR schvaluje VR předsedu a místopředsedu komise pro obhajobu disertačních prací (dále jen "komise pro obhajoby"). Komise je nejméně pětičlenná. Členy jsou zpravidla profesoři, docenti nebo doktoři věd. Alespoň dva členové musí být odborníci v oboru z pracovišť mimo fakultu. VR může ze závažných důvodů provádět podle potřeby změny ve složení komise.
    2. Komise pro obhajoby jsou stálé a zřizují se na dobu pěti let.
    3. V odůvodněných případech, zejména vyžaduje-li to povaha disertační práce, lze zřídit podle stejných zásad komisi jen pro jednotlivou obhajobu.
  3. Zahájení obhajoby
    1. Žádost o povolení obhajoby disertační práce podá doktorand prostřednictvím školitele předsedovi příslušné komise pro obhajoby.
    2. K žádosti o povolení obhajoby předloží doktorand tyto doklady:
      • doklady podle čl. 28 odst. 3 písm. c) pokud nastala v prokazovaných skutečnostech proti dřívějšímu stavu změna
      • potvrzení o vykonání průběžných zkoušek a rigorózní zkoušky (index)
      • disertační práci (počet výtisků určuje OR)
      • autoreferát – počet výtisků 25
      • posudek vedoucího školícího pracoviště
      • posudek školitele
    3. Pokud předkládá doktorand k obhajobě disertační práci opakovaně, je nutné uvést název původní disertační práce, předložit zamítavé rozhodnutí OR vydané o obhajobě původní disertační práce a vytknutí rozdílů obou disertačních prací.
    4. Zjistí-li předseda komise pro obhajoby, že žádost o povolení obhajoby nesplňuje předepsané náležitosti, vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil.
    5. Zjistí-li komise pro obhajoby, že práce má základní nedostatky odborné povahy, předá věc děkanovi, který rozhodne o dalším postupu.
    6. Pokud nedoporučí disertační práci k obhajobě dva oponenti, předseda komise pro obhajoby předá věc děkanovi, který stanoví další postup.
  4. Oponenti a posudky na disertační práci
    1. Komise pro obhajoby ustanoví dva oponenty, kteří jsou odborníky v příslušném vědním oboru. Alespoň jeden z nich musí být profesorem, docentem nebo doktorem věd.
    2. Oponenty nemohou být ustanoveni školitelé doktoranda ani pracovníci, kteří se podíleli na zpracování disertační práce jako spoluautoři. Za oponenta nelze ustanovit ani toho, kdo je doktorandovi přímo nadřízený nebo podřízený. Není přípustné, aby všichni oponenti byli pracovníky téže organizace.
    3. Oponent disertační práci posoudí a vyhotoví písemný posudek, který odevzdá nejpozději za šest týdnů příslušnému předsedovi komise pro obhajoby nebo oponent oznámí předsedovi komise do 14-ti dnů ode dne doručení zprávy o ustanovení oponentem, že posudek nemůže vypracovat. Nebyl-li posudek v uvedené lhůtě ani po upomenutí a uplynutí další přiměřené lhůty odevzdán nebo oznámil-li oponent, že posudek nemůže vypracovat, ustanoví komise pro obhajoby nového oponenta.
    4. Posudek má obsahovat rozbor předností i nedostatků disertační práce a nemá se v něm opakovat obsah disertační práce. Oponent se v posudku vyjádří:
      • ke zvolenému tématu
      • ke zvoleným metodám zpracování
      • k výsledkům disertační práce s uvedením, jaké nové poznatky přinesla
      • zda disertační práce splnila sledovaný cíl.
    5. Každý oponent je povinen vypracovat samostatný posudek, jehož závěrem musí být jednoznačné vyjádření, zda oponent doporučuje práci k obhajobě či nikoliv. Pokud oba oponenti nedoporučí disertační práci k obhajobě, postupuje se podle čl. 42 odst. 4 písm.c), jsou-li členy komise pro obhajoby. Není přípustné, aby některý oponent nahradil samostatný posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.
    6. Nevyhovuje-li posudek oponenta podmínkám podle čl. 42 odst. 5 písm. d) a e), vrátí jej komise pro obhajoby disertací oponentovi k doplnění nebo přepracování s určením lhůty k předložení. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc od doručení vráceného posudku.
    7. Oponenti mají hlasovací právo při rozhodování o výsledku obhajoby disertačních prací.
  5. Příprava obhajoby disertačních prací
    1. Předseda komise pro obhajoby určí ve lhůtě ne delší než jeden měsíc po obdržení posudků všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování dobu a místo konání obhajoby.
    2. Obhajoba se koná nejdéle šest měsíců ode dne podání žádosti o povolení obhajoby, doložené všemi doklady, pokud byly splněny všechny stanovené náležitosti a podmínky obhajoby.
    3. Předseda komise pro obhajoby prostřednictvím oddělení pro vědu a vzdělání fakulty oznámí nejpozději čtyři týdny přede dnem obhajoby dobu a místo jejího konání:
      • doktorandovi
      • vedoucímu školícího pracoviště
      • školiteli
      • členům komise pro obhajoby disertací
      • oponentům
    4. Nejpozději 14 dnů před konáním obhajoby zašle předseda komise posudky oponentů pracovníkům uvedeným v čl. 40 odst.6 písm. c) prostřednictvím oddělení pro vědu a vzdělání.
  6. Obhajoba disertační práce
    1. Obhajoba je veřejně přístupná. Probíhá jako vědecká rozprava mezi doktorandem, oponenty, členy komise a ostatními účastníky obhajoby.
    2. V jednom dni mohou být provedeny nejvýše dvě obhajoby u jedné komise.
    3. Při obhajobě disertační práce je účast oponentů povinná. Jestliže se jeden z nich nemůže z mimořádně závažných důvodů obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek a všichni přítomní členové komise souhlasí, aby se obhajoba konala v jeho nepřítomnosti. V takovém případě se posudek nepřítomného oponenta při obhajobě přečte. V nepřítomnosti dvou oponentů se obhajoba nemůže konat.
    4. K platnosti obhajoby disertace se vyžaduje přítomnost nejméně dvou třetin členů komise.
  7. Jednání komise pro obhajoby disertačních prací
    1. Obhajobu řídí předseda komise pro obhajoby nebo místopředseda, výjimečně z pověření předsedy jiný člen komise. Oponent nebo školitel doktoranda obhajobu řídit nemohou i když jsou členy komise.
    2. Při obhajobě disertační práce se postupuje následovně:
      • obhajobu zahájí předsedající uvedením stručného životopisu doktoranda, sdělí téma disertační práce a přehled přednesených a publikovaných vědeckých prací doktoranda, přečte posudky školitele a vedoucího školícího pracoviště
      • doktorand vyloží stručně podstatu disertační práce
      • oponenti přednesou své posudky; za nepřítomného oponenta přečte posudek předsedající nebo jiný člen komise pro obhajoby
      • doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, k jejich připomínkám a dotazům
      • předsedající seznámí přítomné s případnými došlými připomínkami k práci a zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní
      • v závěru obhajoby odpoví doktorand na všechny dotazy účastníků diskuse.
    3. Člen komise, kterého určí předsedající, pořídí o průběhu obhajoby zápis, který podepíše předsedající.
    4. Po skončení obhajoby se koná neveřejné zasedání komise, kterého se zúčastní členové komise pro obhajoby, oponenti a školitel. Na neveřejném zasedání komise zhodnotí průběh obhajoby a rozhodne o výsledku tajným hlasováním. Hodnotí se stupni ”prospěl/a - neprospěl/a”.
    5. Spoluautoři disertační práce, pokud jsou členy komise pro obhajoby, nemají právo hlasovat a pro danou obhajobu se nepočítají za členy komise.
    6. Hlasuje se hlasovacími lístky, které musí obsahovat tyto údaje: jméno a příjmení doktoranda, název disertační práce, datum a místo obhajoby a vyjádření: práci hodnotím stupněm "prospěl/a - neprospěl/a". Členové komise a oponenti hlasují tím, že jedno ze slov "prospěl/a - neprospěl/a" přeškrtnou. Jiný způsob hlasování činí hlas neplatným.
    7. Práce je obhájena, pokud nadpoloviční většina hlasujících hodnotí práci stupněm"prospěl/a ". Výsledek obhajoby je platný, pokud byly přítomny nejméně dvě třetiny osob oprávněných hlasovat. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
    8. O výsledku hlasování se sepíše protokol, který podepíší všichni hlasující.
    9. Kladný výsledek hlasování vyhlásí předseda komise pro obhajoby disertací na veřejném zasedání.
      • Zápis o průběhu úspěšné obhajoby a protokol o hlasování odevzdá předseda komise pro obhajoby proděkanovi pro vědu a vzdělání do 14-ti dnů.
      • Oddělení vědy a vzdělání fakulty vydá doktorandovi, na doporučení komise pro obhajoby, potvrzení o výsledku obhajoby.
    10. Pokud byl výsledek hlasování záporný, komise pro obhajoby se na neveřejném zasedání usnese veřejným hlasováním na odůvodnění zamítavého rozhodnutí a na tom, zda je nutné práci přepracovat, nebo doplnit. Rozhodnutí s odůvodněním vyhlásí předseda komise na jejím veřejném zasedání. Rozhodnutí komise se oznámí doktorandovi písemně. Zamítavé rozhodnutí komise zašle její předseda spolu se zápisem o obhajobě do 30-ti dnů ode dne obhajoby předsedovi příslušné OR.
    11. V případě neúspěšné obhajoby je možné ji opakovat po nezbytném přepracování či doplnění disertace jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců.
Čl. 41

Řádné ukončení doktorského studia

  1. Úspěšným složením státní zkoušky a obhajobou disertační práce stává se doktorand absolventem doktorského studia na fakultě v příslušném oboru.
  2. Na oddělení vědy a vzdělání fakulty je uložena veškerá dokumentace o průběhu studia doktorandů:
    1. materiály přijímacího řízení
    2. studijní plány
    3. výsledky průběžných zkoušek
    4. výroční hodnotící zprávy doktorandů
    5. zápisy o výsledku státních doktorských zkoušek
    6. zápisy o průběhu obhajob disertačních prací a protokoly o hlasování.
  3. Oddělení vědy a vzdělání fakulty vede evidenci akademických titulů.
Čl. 42

Přerušení a jiné ukončení doktorského studia

  1. Přerušení nebo jiné ukončení doktorského studia může nastat na návrh OR, školícího pracoviště nebo doktoranda a to jen z vážných důvodů, jako je například studijní pobyt na jiném vědeckém pracovišti, nástup vojenské základní služby, mateřská dovolená , vážné zdravotní důvody nebo jiné závažné okolnosti. Tímto není dotčeno ustanovení čl. 8 a 9 studijního a zkušebního řádu univerzity.
  2. Pokud je zjištěno při pravidelném hodnocení (Studijní a zkušební řád univerzity, čl. 8, odst. 3), že individuální studijní plán nebyl splněn, navrhne oborová rada děkanovi ukončení studia.
  3. Po dobu přerušení nebo při ukončení doktorského studia přestává být doktorand studentem fakulty. Uplynutím doby, po kterou bylo studium přerušeno, vzniká doktorandovi právo na opětovný zápis do studia.
  4. Minimální doba přerušení studia je 12 měsíců Nejdelší celková doba přerušení je 5 let.
  5. Dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci.
Čl. 43

Udělení akademického titulu

Akademický titul a diplom uděluje doktorandovi na návrh děkana univerzita.
ČÁST IV.

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Čl. 44

  1. Podmínky pro poskytování hmotného a sociální zabezpečení studentů doktorského studijního programu stanoví právní předpisy.
  2. Náklady, související se státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, jako jsou odměny oponentů, náklady na služební cesty členů zkušební komise, komise pro obhajoby disertačních prací a oponentů se hradí z rozpočtu fakulty.
Čl. 45
  1. Tento řád byl schválen akademickým senátem LF UK v Plzni dne 14. 9 1999 a nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem univerzity1).
  2. Tento řád nabývá účinnosti prvním dnem poté, co nabyl platnosti.

Doc. MUDr. J. Koutenský, CSc.
--------------------------------------------
předseda akademického senátu
Doc. MUDr. B. Kreuzberg, CSc.
---------------------------------------------
děkan

Akademický senát univerzity schválil tento řád dne 24.9.1999.

Tyto staré stránky se od 1.5.2010 neaktualizují. Přejděte na nové stránky.